Join WhatsApp

Join Now

Join Telegram

Join Now

Class 12 Political Science Chapter 17 Solutions Bodo Medium

By Rabbi Masrur

Published On:

Class 12 Political Science Chapter 17 Solutions Bodo Medium

AHSEC Class 12 Political Science Chapter 17 Solutions Bodo Medium 2026–27-आव HS 2nd Year फरायसाफोरनि थाखाय बे अध्यायनि गोनां प्रश्न-फिननाय, फरायनाय सामग्रा आरो Revision Materials गोरलै बड़ो रावजों दिहुननाय जादों। बे अध्यायाव गोदान सामाजिक आन्दोलन, किसान आन्दोलन, महिला आन्दोलन, पर्यावरण आन्दोलन, आदिवासी आन्दोलन आरो गुबुन सामाजिक आन्दोलनफोरनि भूमिका जेरै गोनां बिसयफोरखौ गोरलै महरै बुजायनाय जादों।

📚 बेयाव मा मा मोननो हायो?

  • 📖 Chapter 17 नि गोनां प्रश्न-फिननाय
  • ⭐ परीक्षानि थाखाय गोनां प्रश्नफोर
  • 📝 सानथाव आरो गोजोनाय प्रश्न-फिननाय
  • ✊ गोदान सामाजिक आन्दोलननि अर्थ आरो गोनांथि
  • 🌾 किसान आन्दोलन
  • 👩 महिला आन्दोलन
  • 🌳 पर्यावरण आन्दोलन
  • 🏞️ आदिवासी आन्दोलन
  • 👥 सामाजिक आरो नागरिक अधिकार आन्दोलन
  • 🏛️ राजनैतिक बेबस्थायाव सामाजिक आन्दोलननि भूमिका
  • 📚 Revision Materials
  • 🎯 2026–27 परीक्षानि फरायनाय

✊ गोदान सामाजिक आन्दोलन: गोनां बिसय

समाजनि बिभिन्न वर्गनि मानिसफोरा निजोरनि अधिकार, समानता, सामाजिक न्याय, पर्यावरण संरक्षण आरो निजोरनि पहिचान रैखा खालामनो थाखाय बिभिन्न सामाजिक आन्दोलन सोरजिनाय जादों। बे आन्दोलनफोर पारम्परिक राजनैतिक दलफोरनिफ्राय किछु फराख महरै निजोरनि दाबिफोरखौ समाजनि गेजेराव लाबोनो नाजायो।

बे अध्यायाव किसान आन्दोलन, महिला आन्दोलन, पर्यावरण आन्दोलन आरो आदिवासी आन्दोलन जेरै गोनां बिसयफोरखौ फरायनो मोननो हायो। बे आन्दोलनफोरनि कारण, उद्देश्य आरो भारतीय लोकतन्त्र आव बेफोरनि भूमिकाबो बे अध्यायनि गोनां हिस्सा।

🎯 परीक्षानि फरायनायखौ गोरलै खालाम

बे अध्यायनि फरायनाय समाव गोदान सामाजिक आन्दोलननि कारण, उद्देश्य, विशेषता आरो लोकतन्त्राव प्रभाव खौ गोसारै बुजिनांगोन। किसान, महिला, पर्यावरण आरो आदिवासी आन्दोलनफोरनि उदाहरणफोरखौ गोजोनै फरायनायजों लघु आरो दीर्घ प्रश्नफोरनि फिननाय फिननो सुबिदा जायो।

AHSEC Class 12 Political Science Chapter 17 Solutions Bodo Medium 2026–27-आ Chapter-wise Question Answer practice आरो Quick Revision नि थाखाय बाहायनो हायै सोरजिनाय सामग्रा।

🌟 गोरलै रावजों फरायसाफोरनि थाखाय सोरजिनाय सामग्रा

बे content-आ गुबुननि लेखानि नकल नखालामनानै गोदानै सोरजिनाय। रावखौ गोरलै आरो स्पष्ट खालामनाय जादों, जाहाते फरायसाफोरा गोदान सामाजिक आन्दोलनफोरनि मुल धारणा आरो बेफोरनि भूमिका सहजै बुजिनो हायो। परीक्षानि थाखाय गोनां बिसयफोरखौनो सामिल खालामनाय जादों।

बे सामग्रीआ Class Test, Unit Test, Pre-Board आरो HS 2nd Year Final Examination 2026–27 नि फरायनायनि थाखाय बाहायनो हायो।

भाग-खः स्वाधीनतार उनाव भारतनि राजनैतिक बिजिरनाय (Post Independent Indian Politics) (Marks: 50)

Class 12 Political Science Chapter 17 Solutions Bodo Medium

अध्याय – 17: न’वा सामाजिक आन्दोलनफोर (Rise of New Social Movements)

निरबाचित सोंनाय आरो फिनायफोर (Selected Questions-Answers)

अति समु प्रश्नोत्तरः (प्रत्येकनि मुल्यांक – १)

(a) किसानफोर (peasants) नि मोनसे संगठन (organization) नि नाम लिख।

उः किसानफोर (peasants) नि मोनसे संगठन होनाय ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) |

(b) NFF नि पुरा नाम (full form) माबा?

उः ‘नेशनल फिशवर्कर्स’ फोरम (National Fishworkers’ Forum) |

(c) भारत (India) नि माबा राज्य (state) आव ‘एण्टी-अरक आन्दोलन’ (Anti-Arrack Movement) शुरू खालामदों? HS ’18

उः नेल्लोर जिला (Nellore district) |

(d) ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) नि नेता (leader) माबोराय आसिल?

: मेधा पाटकर (Medha Patkar) |

(e) MKSS नि पुरा नाम (full form) माबा?

उः मजदूर किसान शक्ति संगठन (Mazdoor Kisan Shakti Sangathan) |

(f) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) माबा राज्य (state) आव शुरू खालामदों?

उः उत्तराखण्ड (Uttarakhand) (एइ सोमोन्दै उत्तर प्रदेश (Uttar Pradesh) नि भाग आसिल)।

(g) नामदेव धसाल (Namdeo Dhasal) माबोराय आसिल?

: बेनाय मोनसे मराठी (Marathi) क्रान्तिकारी कवि (revolutionary poet) आसिल।

(h) ‘सूचना का अधिकार आन्दोलन’ (Right to Information Movement) मावदोंब्ला बेनिखालाम?

: 2005 सानाव (In 2005) 1

(i) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) नि मुख्य नेता (main leader) माबोराय आसिल?

उः सुन्दर लाल बहुगुणा (Sunderlal Bahuguna) |

(j) ‘दलित पैंथर्स’ (Dalit Panthers) नि विचारधारा (ideology) माबा आसिल?

उः समाज (society) निफ्राय जाति व्यवस्था (caste system) खौ हटायनाय (abolish)।

(k) ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) नि नेता (leader) माबोराय आसिल?

उः महेन्द्र सिंह टिकैत (Mahendra Singh Tikait) |

(l) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) नि मोनसे विशेषता (feature) लिख।

: गाछ (trees) खौ काटनाय (cutting) निफ्राय रोकायनाय आरो पर्यावरण आन्दोलन (environmental movement) खौ बनायनाय।

(m) POW नि पुरा नाम (full form) माबा?

उः प्रिजनर अफ वार (Prisoner of War) |

(n) ‘सूचना का अधिकार आन्दोलन’ (Right to Information Movement) खौ माबा संगठन (organization) शुरू खालामदों?

उः मजदूर किसान शक्ति संगठन (Mazdoor Kisan Shakti Sangathan) |

(०) ‘ऑल इण्डिया किसान सभा’ (All India Kisan Sabha) खौ मावदोंब्ला बेनिखालाम?

: 1936 सानाव (In 1936)।

(p) “किसान आन्दोलन (Peasant Movement) मोनसे पार्टी-आधारित आन्दोलन (party-based movement) होनाय।” साच्चा (True) बा गलत (False) लिख।

: गलत (False) |

(q) नेल्लोर जिला (Nellore district) आव नीलामी (auction) खौ मा थांखि बोर फेरै थामखालामदों?

: 17 थांखि (Seventeen times)|

(r) ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) नि नेता (leader) माबोराय?

उः महेन्द्र सिंह टिकैत (Mahendra Singh Tikait) |

(s) ‘शेतकरी संगठन’ (Shetkari Sanghatana) माबा राज्य (state) जों सम्बन्ध (belongs) खालामदों?

उः महाराष्ट्र (Maharashtra) |

(t) भारत (India) आव महिला आन्दोलन (women’s movement) नि पितामह (father/pioneer) माबोराय गोनां?

उः सावित्रीबाई फुले (Savitribai Phule) |

(u) ‘एण्टी-अरक आन्दोलन’ (Anti-Arrack Movement) माबा जों सम्बन्ध (related) खालामदों?

उः मदिरा (liquor)।

(v) ‘नव निर्माण आन्दोलन’ (Navnirman Movement) भारत (India) नि माबा राज्य (state) आव शुरू खालामदों? H S ’17

उः गुजरात (Gujarat) |

(w) ‘एण्टी-अरक आन्दोलन’ (Anti-Arrack Movement) खौ महिला आन्दोलन (women’s movement) बिबुं खालामनो पाराय। (True/False) H S ’16

उः साच्चा (True) |

गोजोन थाखाय थांखि होनाय प्रश्न (Short Answer Questions)

(a) ‘सामाजिक आन्दोलन’ (Social Movement) माने माबा?

उः ‘सामाजिक आन्दोलन’ (Social Movement) माने सामूहिक प्रयास (collective effort) जाहाय परिवर्तन (change) आनाय बा परिवर्तन (change) बिरोधाव थांनाय।

(b) दलितफोर (Dalits) नि ऊपर कविता (poems) माबोराय रचाय खालामदों?

: मराठी कवि (Marathi poet) नामदेव धसाल (Namdeo Dhasal) या दलितफोर (Dalits) नि ऊपर कविता (poems) रचाय खालामदों। बेनि माध्यमाव बेनाय जाति भेदभाव (caste discrimination) नि
बिरोधाव जागरूकता (awareness) साजाय खालामदों।

(c) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) खायनो शुरू खालामदों? HS ’17

उः उत्तराखण्ड (Uttarakhand) नि मोनसे गाव (village) नि महिलाफोर (women) या ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) शुरू खालामदों, मानि बेफोर सरकार (government) नि वन विभाग (forest department) आरो ठेकेदारफोर (contractors) या जंगल (forests) खौ नष्ट खालामनाय प्रयास (conspiracy) खौ बुझिदों। बेफोर जंगल संसाधन (forest resources) नि ऊपर नोंथांनि अधिकार (rights) स्थापित खालामनो चाहिदों।

(d) ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) माने माबा? माबोराय लिदा खालामदों?

उः ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) मोनसे विरोध आन्दोलन (protest movement) जाहाय नर्मदा (Narmada) नदी (river) आव बड़ बांध (large dam) बनायनाय सरकार (government) नि योजना (plan) नि बिरोधाव साजाय खालामदों। एइ आन्दोलन (movement) खौ मेधा पाटकर (Medha Patkar) या लिदा खालामदों।

मध्यम-लांबा प्रश्न (Medium Length Answer Questions)

(a) गुजरात (Gujarat) नि ‘नव निर्माण आन्दोलन’ (Navnirman Movement) खौ संक्षेपाव लिख। HS ’14

उः जनवरी 1974 सानाव गुजरात (Gujarat) नि छात्रफोर (students) या खाद्य संकट (food shortage), दाम बाढ़नाय (price rise), आरो प्रशासन (administration) आव भ्रष्टाचार (corruption) नि बिरोधाव आन्दोलन (movement) शुरू खालामदों।

एइ आन्दोलन (movement) खौ ‘नव निर्माण आन्दोलन’ (Navnirman Movement) बिबुं खालामदों। एइखानाय एल. डी. इंजीनियरिंग कॉलेज (L.D. College of Engineering) आव होस्टल फीस (hostel fees) 20% बाढ़नाय नि बिरोधाव शुरू जाबाय।

गोबां राजनीतिक नेता (political leaders) एइ आन्दोलन (movement) खौ समर्थन (support) दान खालामदों। विपक्ष पार्टीफोर (opposition parties) या न’वा विधानसभा चुनाव (fresh Assembly elections) दाबी खालामदों। मोरारजी देसाई (Morarji Desai) या एइ आन्दोलन खौ समर्थन खालामदों।

छात्रफोर (students) आरो विपक्ष पार्टीफोर (opposition parties) नि दबाव (pressure) नि फालाव सरकार (government) चुनाव (election) खालामनो बाध्य (compelled) जाबाय। जून 1975 सानाव मावखौ चुनाव आव कांग्रेस (Congress) गोबां हार (defeat) खालामदों।

(b) ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) या सरकार (government) नि आगोल माबा आर्थिक दाबीफोर (economic demands) लानाय जाबाय?

उः ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) या सरकार (government) नि आगोल एइ आर्थिक दाबीफोर (economic demands) लानाय जाबायः

(1) खाद्यान्न (food grains) नि आवागमन (movement) ऊपर प्रतिबन्ध (restrictions) हटायनाय।

(2) बिजली दर (electricity rates) घटायनाय।

(3) गन्ना (sugarcane) आरो दूध (milk) नि दाम (prices) बढ़ायनाय।

(4) पंजाब (Punjab) नि किसानफोर (farmers) नि नहर (canals) आरो निकासी (drainage) कर (taxes) रद्द खालामनाय।

(5) प्राकृतिक आपदा (natural calamities) सोमोन्दै उचित सहायता (adequate assistance) दान खालामनाय।

(6) कृषि उत्पाद (agricultural produce) बिक्री (sale) नि जिम्मेदारी (responsibility) सरकार (government) या लानाय।

(c) ‘सरदार सरोवर परियोजना’ (Sardar Sarovar Project) माने माबा?

उः ‘सरदार सरोवर परियोजना’ (Sardar Sarovar Project) मोनसे बड़ बहुउद्देश्यीय नदी घाटी परियोजना (multipurpose river valley project) जाहाय नर्मदा (Narmada) नदी (river) आव बनाय खालामदों। एइ परियोजना (project) आव गुजरात (Gujarat) आव ‘सरदार सरोवर बांध’ (Sardar Sarovar Dam) निर्माण (construction) समावेश (include) आसिल, जाहाय सिंचाई (irrigation), पीने का पानी (drinking water), आरो जलविद्युत (hydroelectric power) दान खालामनो थाखाय।

(d) ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) माने माबा? माबोराय लिदा खालामदों?

उः नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) मोनसे विरोध आन्दोलन (protest movement) जाहाय भारत (India) नि मध्य भाग (central India) आव ‘नर्मदा’ (Narmada) नदी (river) आव बड़ बांध (large dam) निर्माण (construction) खालामनाय सरकार (government) नि योजना (plan) नि बिरोधाव साजाय खालामदों। एइ आन्दोलन (movement) खौ मेधा पाटकर (Medha Patkar) या लिदा खालामदों।

मध्यम-लांबा प्रश्न (Medium Length Answer Questions)

(a) गुजरात (Gujarat) नि ‘नव निर्माण आन्दोलन’ (Navnirman Movement) खौ संक्षेपाव लिख । HS ’14

उः जनवरी 1974 सानाव गुजरात (Gujarat) नि छात्रफोर (students) या खाद्य संकट (food shortage), दाम बाढ़नाय (price rise), आरो प्रशासन (administration) आव भ्रष्टाचार (corruption) नि बिरोधाव आन्दोलन (movement) शुरू खालामदों।

एइ आन्दोलन (movement) खौ ‘नव निर्माण आन्दोलन’ (Navnirman Movement) बिबुं खालामदों। एइखानाय एल. डी. इंजीनियरिंग कॉलेज (L.D. College of Engineering) आव होस्टल फीस (hostel fees) 20% बाढ़नाय नि बिरोधाव शुरू जाबाय।

गोबां राजनीतिक नेता (political leaders) या एइ आन्दोलन (movement) खौ समर्थन (support) दान खालामदों। विपक्ष पार्टीफोर (opposition parties) या न’वा विधानसभा चुनाव (fresh Assembly elections) दाबी खालामदों। मोरारजी देसाई (Morarji Desai) या विपक्ष खौ समर्थन खालामदों।

छात्रफोर (students) आरो विपक्ष पार्टीफोर (opposition parties) नि लगातार दबाव (continuous pressure) नि फालाव सरकार (government) चुनाव (election) खालामनो बाध्य (compelled) जाबाय। जून 1975 सानाव मावखौ चुनाव आव कांग्रेस (Congress) गोबां हार (severe defeat) खालामदों।

(b) ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) या सरकार (government) नि आगोल माबा आर्थिक दाबीफोर (economic demands) लानाय जाबाय?

उः ‘भारतीय किसान यूनियन’ (Bharatiya Kisan Union) या सरकार (government) नि आगोल एइ आर्थिक दाबीफोर (economic demands) लानाय जाबाय-

(1) खाद्यान्न (food grains) नि आवागमन (movement) ऊपर प्रतिबन्ध (restrictions) हटायनाय।

(2) बिजली दर (electricity rates) घटायनाय।

(3) गन्ना (sugarcane) आरो दूध (milk) नि दाम (prices) बढ़ायनाय।

(4) पंजाब (Punjab) नि किसानफोर (farmers) नि नहर (canals) आरो निकासी (drainage) कर (taxes) रद्द खालामनाय।

(5) प्राकृतिक आपदा (natural calamities) सोमोन्दै उचित सहायता (adequate assistance) दान खालामनाय।

(6) कृषि उत्पाद (agricultural produce) बिक्री (sale) नि जिम्मेदारी (responsibility) सरकार (government) या लानाय।

(c) ‘सरदार सरोवर परियोजना’ (Sardar Sarovar Project) माने माबा?

उः ‘सरदार सरोवर परियोजना’ (Sardar Sarovar Project) मोनसे बड़ बहुउद्देश्यीय नदी घाटी परियोजना (multipurpose river valley project) जाहाय ‘नर्मदा’ (Narmada) नदी (river) आव निर्माण (constructed) खालामदों। एड् परियोजना (project) आव गुजरात (Gujarat) आव ‘सरदार सरोवर बांध (Sardar Sarovar Dam) निर्माण (construction) समावेश (include) आसिल, जाहाय सिंचाई (irrigation), पीने का पानी (drinking water), आरो जलविद्युत (hydroelectric power) दान खालामनो थाखाय।

(d) नगद फसल बाजार (cash-crop market) खायनो संकट (crisis) मावदों?

उः नगद फसल बाजार (cash-crop market) संकट (crisis) मावदों-

(1) उदारीकरण (liberalization) आरो मुक्त व्यापार नीति (free trade policies) अपनायनाय कारणनाय।

(2) गाबोन ओंचलफोर (different regions) आव प्राकृतिक आपदा (natural calamities) |

(e) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) नि दाबीफोर (demands) माबा आसिल?

: 1970 सानाव शुरू खालामखौ चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) नि मुख्य दाबीफोर (main demands) होनाय-

(1) जंगल (forests) नि ठेका (contracts) बाहारनि ठेकेदारफोर (outside contractors) खौ दान खालामनाय बन्द खालामनाय।

(2) स्थानीय मानुखफोर (local people) नि जमीन (land), पानी (water), आरो जंगल संसाधन (forest resources) ऊपर अधिकार (rights) स्थापित खालामनाय।

(3) जंगल (forests) खौ जीविका (livelihood) स्रोत (source) हिसाबे स्थानीय मानुखफोर (local people) खौ अधिकार (rights) दान खालामनाय।

(4) पर्यावरण (environment) नष्ट नखालामनाय फालाव जंगल संसाधन (forest resources) आधारित (based) लघु उद्योग (small-scale industries) स्थानीय मानुखफोर (local people) खौ स्थापनो (establish) खालामनो अनुमति (permit) दान खालामनाय।

(f) सामाजिक आन्दोलनफोर (social movements) नि महत्व (importance) खौ चर्चा खालाम।

उः सामाजिक आन्दोलनफोर (social movements) नि गोजोन महत्व (importance) आसिल-

(1) एइफोर व्यक्ति (individual) आरो समाज (society) नि मझां सम्बन्ध (relationship) स्थापनो खालामदों आरो गाबोन सामाजिक समस्या (social problems) बारे जागरूकता (awareness) साजाय खालामदों।

(2) एइफोर जनसाधारण (masses) खौ शिक्षित (educate) आरो संगठित (mobilize) खालामदों, आरो महत्वपूर्ण मुद्दा (important issues), नीति (policies), आरो योजना (plans) ऊपर सार्वजनिक ध्यान (public attention) आनदों। बेफोर विकास (development) नि न’वा उपाय (new approaches) आरो विकल्प (alternatives) बिबो दान खालामदों।

(3) एइफोर सरकार (government) आरो मानुखफोर (people) नि मझां विचार (thoughts), आशा (hopes), आरो आवश्यकता (needs) सम्बन्धाव संचार (communication) स्थापनो खालामदों।

(g) नोंथां बिबुं खालामनो पाराय नाय एण्टी-अरक आन्दोलन’ (Anti-Arrack Movement) मोनसे महिला आन्दोलन (women’s movement) होनाय? खायनो? HS ’17

उः ‘एण्टी-अरक आन्दोलन’ (Anti-Arrack Movement) आंध्र प्रदेश (Andhra Pradesh) नि नेल्लोर जिला (Nellore district) आव साजाय खालामदों। एइखानाय महिला आन्दोलन (women’s movement) बिबुं खालामनो पाराय, मानि महिलाफोर (women) या एइखानाय शुरू खालामदों।

‘अरक’ (arrack) नामनि स्थानीय मदिरा (local liquor) सेवन (consumption) खालामनाय फालाव पुरुखफोर (men) या महिलाफोर (women) खौ शारीरिक (physical) आरो मानसिक (mental) यातना (torture) दान खालामदों। एइखानाय बिरोधाव आन्दोलन (movement) शुरू जाबाय आरो गाबोन भाग (parts) आव फैलाय जाबाय।

एइ मजबूत विरोध (strong protest) नि फालाव नेल्लोर जिला (Nellore district) आव अरक (arrack) नीलामी (auction) 17 थांखि (seventeen times) थामखालामदों। महिलाफोर (women) या नोंथांनि आन समस्या (other problems) बिबो सार्वजनिक (public) आरो सरकार (government) नि आगोल आनदों।

एइ कारणनाय एइखानाय महिला आन्दोलन (women’s movement) बिबुं सही (rightly) खालामनो पाराय।

निबंध-प्रकार प्रश्न (Essay Type Questions):

(a) भारत (India) आव नारी आन्दोलन (Feminist Movement) खौ निबंध (essay) रूपाव लिख।

उः भारत (India) नि पुरुख-प्रधान (male-dominated) सामाजिक व्यवस्था (social system) आव महिलाफोर (women) गोजोन समय निफ्राय शोषण (exploitation), वंचना (deprivation), आरो उत्पीड़न (oppression) नि शिकार (victims) आसिल। गाबोन समयाव महिलाफोर (women) एइ अन्याय (injustice) नि बिरोधाव आन्दोलन (protest) खालामदों।

ब्रिटिश शासन (British rule) सोमोन्दै राजा राममोहन राय (Raja Rammohan Roy), दयानन्द सरस्वती (Dayanand Saraswati), आरो ईश्वर चन्द्र विद्यासागर (Ishwar Chandra Vidyasagar) बिबो सुधारकफोर (reformers) या महिलाफोर (women) नि सामाजिक सम्मान (social dignity) रक्षाय खालामनाय थाखाय आवाज (voice) उठायदों।

स्वतन्त्रता आन्दोलन (freedom movement) सोमोन्दै महिलाफोर (women) खौ संगठित (mobilize) खालामनाय थाखाय संगठनफोर (organizations) गठन खालामदों। स्वतन्त्रता (Independence) निफ्राय फालाव संविधान (Constitution) या समान अधिकार (equal rights) दान खालामदों, नाथाय समाज (society) आव महिलाफोर (women) नि स्थिति (status) गोबां सुधार (improve) जाबाय नाय।

पाछा 40 बोर (four decades) आव भारत (India) आव गोबां नारी आन्दोलनफोर (feminist movements) साजाय खालामदों। 1972 सानाव एला भट्ट (Ela Bhatt) नि प्रयास (efforts) द्वारा ‘सेल्फ-एम्प्लॉयड वीमेन एसोसिएशन’ (Self-Employed Women’s Association) जों आन संगठनफोर (organizations) गठन खालामदों।

एइ संगठनफोर (organizations) या महिलाफोर (women) नि न्यायपूर्ण सम्मान (just dignity) नि थाखाय संघर्ष (struggle) खालामदों। महिलाफोर (women) नि आन्दोलनफोर (movements) नि फालाव सरकार (government) या हिन्दू विवाह अधिनियम’ (Hindu Marriage Act), ‘हिन्दू उत्तराधिकार अधिनियम’ (Hindu Succession Act), ‘घरेलू हिंसा से संरक्षण अधिनियम’ (Protection of Women from Domestic Violence Act), आरो बाल विवाह निषेध अधिनियम’ (Child Marriage Restraint Act) जों कानूनफोर (laws) बनायदों।

2001 सानाव सरकार (government) या ‘महिला सशक्तिकरण राष्ट्रीय नीति’ (National Policy for the Empowerment of Women) ग्रहण खालामदों, आरो 2005 सानाव घरेलू हिंसा (domestic violence) बिरोधी कानून (law) लागू (enforced) खालामदों।

(b) सामाजिक आन्दोलन (Social Movement) आरो राजनीतिक आन्दोलन (Political Movement) नि मझां अन्तर (difference) लिख।

उ: (1) सामाजिक आन्दोलन (social movement) सामाजिक समस्या (social problems) समाधान खालामनो, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) राजनीतिक विचारधारा (political ideology) जों सम्बन्ध (related) आसिल।

(2) सामाजिक आन्दोलन (social movement) नि दाबीफोर (demands) मानुखफोर (people) या आनदों, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) शक्ति (power) जों सम्बन्धित (associated) आसिल।

(3) सामाजिक आन्दोलन (social movement) प्रायः आंचलिक स्तर (regional level) निफ्राय शुरू जाबाय, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) राष्ट्रीय स्तर (national level) आव साजाय जाबाय।

(4) सामाजिक आन्दोलन (social movement) जड़ स्तर (grassroots level) निफ्राय उठाय जाबाय, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) प्रभावशाली नेता (influential leaders) द्वारा संगठित (organized) जाबाय।

(5) सामाजिक आन्दोलन (social movement) सामाजिक मूल्य (social values) ऊपर जोर दान खालामदों, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) भौतिक (material) बा शक्ति सम्बन्धी (power-related) विषयफोर ऊपर जोर दान खालामदों।

(6) सामाजिक आन्दोलन (social movement) प्रायः शांतिपूर्ण (peaceful) होनाय, जबकि राजनीतिक आन्दोलन (political movement) केतियाबा हिंसक (violent) रूप (form) लानाय पाराय।

(c) ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) खौ लिख। बेनि प्रभाव (impact) माबा आसिल? HS ’18, ’20

उः ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) उत्तराखण्ड (Uttarakhand) नि मोनसे गाव (village) नि महिलाफोर (women) द्वारा शुरू खालामदों। एइखानाय सरकार (government) नि वन विभाग (forest department) आरो ठेकेदारफोर (contractors) द्वारा जंगल (forests) नष्ट खालामनाय बिरोधाव आसिल।

एइ आन्दोलन (movement) नि दाबीफोर (demands) होनाय- बाहार ठेका (contracts) बन्द खालामनाय, स्थानीय अधिकार (local rights) स्थापनो, जीविका अधिकार (livelihood rights), आरो पर्यावरण-अनुकूल (eco-friendly) उद्योग (industries) अनुमति दान खालामनाय ।

एइ आन्दोलन (movement) नि प्रभाव (impact) गोबां गोजोन आसिल। हिमालय क्षेत्र (Himalayan region) आव 15 बोर (15-year) थाखाय गाछ काटनाय (tree felling) ऊपर प्रतिबन्ध (ban) लागाय जाबाय। एइखानाय भारत (India) भरि आन आन्दोलनफोर (movements) खौ प्रेरणा (inspiration) दान खालामदों।

(d) नोंथां बिबु खालामनो पाराय नाय सामाजिक आन्दोलनफोर (social movements) भारत (India) आव महत्वपूर्ण (important) होनाय? कारण (reasons) दान खालाम। HS ’15

उः सामाजिक आन्दोलन (social movement) मोनसे सामूहिक प्रयास (collective effort) जाहाय परिवर्तन (change) आनाय बा रोकायनाय। उदाहरण (example): ‘चिपको आन्दोलन’ (Chipko Movement) |
भारत (India) आव सामाजिक आन्दोलनफोर (social movements) बहुत महत्वपूर्ण (very important) होनाय, मानि-

(1) एइफोर जागरूकता (awareness) साजाय खालामदों।

(2) मानुखफोर (people) खौ शिक्षित (educate) आरो संगठित (mobilize) खालामदों।

(3) सरकार (government) आरो मानुखफोर (people) नि मझां सम्बन्ध (communication) स्थापनो खालामदों।

(4) गोजोन सुधार (far-reaching reforms) आनदों।

भारत (India) गोजोन देश (vast country) होनाय जों, सामाजिक आन्दोलनफोर (social movements) आधुनिकीकरण (modernization) आरो सुधार (reform) नि मुख्य शक्ति (driving force) होनाय।

(e) ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) खौ संक्षेपाव चर्चा खालाम। HS ’16

उः ‘नर्मदा बचाओ आन्दोलन’ (Narmada Bachao Movement) मोनसे विरोध आन्दोलन (protest movement) जाहाय सरकार (government) नि ‘नर्मदा’ (Narmada) नदी (river) आव बड़ बांध (large dam) बनायनाय योजना (plan) नि बिरोधाव आसिल। एइखानाय मेधा पाटकर (Medha Patkar) या लिदा खालामदों।

एइ आन्दोलन (movement) गोजोन समय (long time) थांदों। सरकार (government) या एइखानाय दबायनाय प्रयास (attempt) खालामदों, नाथाय पछात मानुखफोर (people) नि तर्क (arguments) मानाय लागिल।
एइ आन्दोलन (movement) न्यायसंगत (justified) आसिल, मानि एइ बांध (dam) या पानी कमी (water scarcity), पर्यावरण संतुलन (ecological balance) बिगाड़नाय, मानुखफोर (people) विस्थापन (displacement) आरो आन समस्या (problems) साजाय पाराय।

(f) 2001 सानाव ‘महिला सशक्तिकरण राष्ट्रीय नीति’ (National Policy for the Empowerment of Women) नि चारि उद्देश्य (objectives) लिख। HS ’16

: (1) महिलाफोर (women) बिरोधाव भेदभाव (discrimination) समाप्त (eliminate) खालामनाय आरो प्रभावी न्याय प्रणाली (effective judicial system) स्थापनो।

(2) महिलाफोर (women) नि पूर्ण विकास (full development) नि थाखाय सकारात्मक वातावरण (positive environment) साजाय खालामनाय ।

(3) सामाजिक सुरक्षा (social security), रोजगार (employment), समान स्थिति (equal status), स्वास्थ्य (health), आरो आन सुविधा (facilities) दान खालामनाय।

(4) महिलाफोर (women) खौ सामाजिक (social), राजनीतिक (political), सांस्कृतिक (cultural), आरो नागरिक अधिकार (civic rights) सुनिश्चित (ensure) खालामनाय।

Rabbi Masrur

A Thinker, Writer & Speaker.

 

Leave a Comment